Moc nenacházím....

17. prosince 2014 v 23:35 | Ronnie
Musím se přiznat, že tohle je spontánní báseň, kterou jsem psala teď a rovnou d článku. Ani jsem moc nepřemýšlela, o čem všem píši, ale myslím si, že to ze mě muselo alespoň trošičku ven. To všechno, co mě poslední dobou trápí.


Moc nenacházím slov,
na to ti to všechno říct.
Jen mlčím celou noc,
snad doufám, že chceš být se mnou víc a víc.

Pochybnosti někdy mám,
zda nechodíš za jinou,
zda jinde si neužíváš.
Představy se však najednou utnou
a já považuji se za blbou.

Celé ty noci,
co tiskl si mě k sobě,
na ty nesmím zapomenout přeci,
to by bylo velmi divné.

Snažím se být v klidu a fit.
Snažím se na tebe jen smát.
Avšak uvnitř, jako bych ztratila cit
pro vše krásné a začínám se bát.

Starosti jsou a nezmizí jen tak.
Tak pomoz mi, prosím, já neumím být jako pták.
Chovat se svobodně a volně,
to by se teprve žilo.
Být opojena slastně
a nabývat to vnitřní "živo".


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Matti Matti | Web | 11. dubna 2015 v 18:47 | Reagovat

Nejsem odborník na poezii, ale určitě je faj, že to z vás šlo ven, jak sama píšete. Jen tak dál :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.