Už ji znám.

5. ledna 2015 v 21:36 | Ronnie |  Téma týdne
"Kolikrát jsem dříve přemýšlela nad tou tajemnou osobou."

Respektive jsem si prostě jen v duchu říkala, co dělá ten člověk, co bude tak ochotný se mnou strávit zbytek mého života.
Pak mé přemýšlení na čas skončilo, prostě taková ta nechuť s někým chodit, uvědomění se, že jsou důležitější věci, jako sledování Pána prstenů stále a stále dokola, nabrat si v knihovně co nejvíce knih do povinné četby a pak se donutit je doma číst,.....
Pak měla být zábava. (Asi mě už unavil Pán prstenů....ne NIKDY!). Moje "kamarádka". Moje pomsta! Kluk, kterého jsem chtěla a zároveň nenáviděla za to, že jsem mu nikdy nebyla dost dobrá.

Fajn, pomsta nevyšla. Za to promluva do duše od mé sestry přišla vhod! :) Díky ní se uskutečnil můj sen. A to doslova!

Snad jste se dostali až sem, protože teď začínám vyprávět svůj sen o Tajemné osobě :)

Byl den před zábavou, já netušila, co mě čeká. Sen mi měl napovědět, ale hned jsem to nepochopila.
Zdálo se mi tohle:
Byla zábava. U nás doma v koupelně. Ne, neměli jsme velkou koupelnu. Prostě výplod mé snové fantazie. Byl tam kluk a červené tričko...nebo mikina? Už nevím, ale podstatná je ta červená. Požádal mě o tanec. Namyšleně jsem odmítla, mrskla po něm nějaký kus oblečení (jestli to nebylo to červený cosik...už nevím...nebo něco modrýho?..není to důležitý).
Po pár krocích jsem si uvědomila, že jsem pitomá a že proč si s ním nezatancovat. Pozdě. Už tancoval s jinou. Zklamání. Moje blbost. Ale pak ji odstrčil (neodhodil) a šel za mnou. Začali jsme tancovat. O chvíli později - my dva u nás ve sprcháči (moje snová fantazie je prostě....snová fantazie). Tancujeme, pak se vášnivě líbáme, on mi sahá na stehno pod sukni. Pak jsme najednou s mojí rodinou. Jsme u stolu a nejspíš ho představuji, už nevím.

Po takovém snu není nikdo chytrej. A kdo by čekal, že se takovýhle sen vyplní.....když opomineme koupelnu a sprcháč, samozřejmě.

No a ten den, co jsem se ze snu probudila, jsem šla večer tedy na tu zábavu. Čekala jsem na zastávce na kamarádku a kamarády, co měli jít s ní. Ten stisk. Na ten nikdy nezapomenu. Na to, jak se ke mně nejdřív neměl, byl mrzutej, protože se nudil (neměl tam svého party kamaráda). Na to, jak jsme se začali bavit. Všichni odešli, my seděli, já mu ukazovala na mobilu své výtvarné práce ze školy. Společné téma. Konečně! Cesta ven z budovy k lavečce, kde naproti nám ležel kluk, co přebral. Nevšimla jsem si ho. Pak jsme šli opět dovnitř. Pomalý tanec. Červené tričko. Jeho krásná vůně (zelený Hugo Boss).

Ale jak už to bývá, vše krásné jednou skončí. Naštěstí jen zábava. To ona skončila. Doprovodil mě na svoz. Žádost o mé mobilní číslo. Pak sms, když jsem dorazila domů.

Tajemná osoba byla odhalena. A já ji nadevše miluji.

A jakou roli sehrála moje sestra s promluvou do duše? Díky ní jsem se s tou tajemnou osobou začala bavit.
(Vysvětlení: Jsem stydlín a snad nikdy bych se s cizím klukem a ještě na zábavě nezačala bavit jen tak. A ségra mi řekla, že je to jedno. Když se oslovení kluka nevydaří, mám to hodit za hlavu, přeci ho nemusím už nikdy vidět. Naštěstí se oslovení vydařilo.)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.