Prosté mučení povoleno

11. dubna 2015 v 17:06 | Ronnie |  Téma týdne
V posledních dnech zažívám deprese kvůli mému zaměstnání. Nejdeo profesi, ale o místo, kde ji vykonávám. A hlavně v jakém kolektivu!

Moje práce bohužel spočívá převážně v komunikaci mezi mnou a dělníky, řidiči, mistry a takovými těmi blby, kterým se platí neuvěřitelné prachy za to, že ve firmě dělají jenom zmatek.

Se všemi, které jsem vyjmenovala, bych se dokázala tak nějak domluvit, vyjít s němi a když mezi námi vznikne nějaký spor, já si zalezu do svého skladu (ano, jsem skladnice) a on na dílnu a nemusíme se třeba celý den vidět.

Jenže moje kolegyně, které je pracovně starší (je starší i o 8 let)....no s tou to není tak lehko vyřešitelné. Ze začátku mi to tak nepřišlo, ale teď, když ve firmě jsem skoro 3 měsíce si začínám všímat mučení. Ano, takové to prosté mučení, kterým si na pracovišti musí projít aspoň jednou asi každý. Jedná se o to, že mě jaksi nenaučila vše, co potřebuji znát (pak si připadám před vedením jako blb). Nejde o to, že bych se jí na to nezeptala, ale vždy mi nevysvětlí vše a je jasné, že se jí nemůžu ptát na věci, o kterých ani nevím, že esitují.

Pak vznikají situace, kdy není co na práci a ona si odejde jakože na záchod a pak jde za svojí kamarádkou, kde kecají třeba i půl hodiny. Já pochopitelně nemám co napráci, ale nemám se kam zašít, takže trčím ve skladu, kde na mě dělníci čučí, že vlastně nic nedělám. Jenže věřte mi, ono je mnohem těžší dělat jakože něco dělám, než opravdu něco dělat.

A co opravdu nenávidím, když někdo strašně chytrý příjde do skladu a chce po mě věc, kterou jsem ještě ve skladu neviděla, a jelikož já prostě nevím, jestli to tady je, ani kde bych to měla hledat, slyším jen: No já si to myslel, že to nebudeš vědět. A samozřejmě že to nezní tak pěkně, jak je to napsáno.

A tohle mučení se snažím ukončit tím, že jdu v pondělí an pohovor. Ale trochu se bojím, že mi to nevýjde a mučení bude pokračovat. Ale víte co? Raději budu dělat někde za desítku, než brát dvanáct tisíc a trápit se.

Jen poslední poznámka: Chápu a vím, že na vás nemůžou být všude všichni milí. Vždy se setkáte s lidma, co vám práci budou znepříjemňovat, ať je k tomu vede cokoliv. A je jen na každém z nás, jak se s takovou situací popere.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Matti Matti | Web | 11. dubna 2015 v 18:54 | Reagovat

Držím Vám palce, ve skladu pracuji 10 let, dělám něco jako mistra a docela Vás chápu. Chce to komunikovat, to je základ všude.I v každé jiné práci.

2 Tenisák Tenisák | E-mail | Web | 11. dubna 2015 v 19:00 | Reagovat

Jo jo taky dělám skladníka. Nedávno jsem vyměnil pobočku a ze začátku to bylo nepříjemné, i některé vtahy na bodu mrazu. Teď se to ale srovnalo a je vše v poho. Držím palce.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.